Ahoj, díky, byli jste velmi bezprostřední publikum:-), SK Train Tour dopadlo myslím výborně a určitě se zase na Slovensko s kapelou rádi vrátíme.

Ahoj, tak to ti gratuluju:-) Nechci ti do toho kecat, ale to dusítko bych nevymontovával. Jednak je to při případném prodeji bubnu nějakému sběrateli docela sledovaný prvek "kompletnosti", ale hlevně při CITLIVÉM použití je to dusítko perfektní pomocník pro kultivaci dozvuku.

Blánu bych dal nahoru Evans G1, ta má dost prvky těch starých Ludwigáckých blan. Remo Ambassador je přece jen trochu "moderně sprostší" :-) a Emperorka je na virblu moc gumová.
I když kdysi jsem četl v Modern Drummeru rozhovor s Bonhamovým technikem a ten tam psal, že Bonham prý nejčastěji používal ve studiu na všem Emperor Coated!?!?. Čemuž se mi ale nějak nechce věřit, protože mám pocit, že jednak moderní Emperorky v 70. letech ještě jako model vůbec neexistovaly a když už slyším a vidím na Bonzově sadě na kopáku a tomech nějaké blány, jsou to C.S. Clear. Takže bych toto tvrzení o Emperorkách přičítal spíše několikaleté drogové a alkoholové intoxikaci tohoto Bonhamova crew:-)))

Jinak co vím, tak Bonham napínal obě blány na bubínku hodně vysoko, z toho zvuku nahrávek Led Zeppelin by člověk spíš soudil na nižší ladění, ale roli tam hodně hraje ten ambientní způsob snímání /řekl bych tak do alba LZ4/ a pak použití ambience místnosti i u pozdějších nahrávek, kde už close miking byl. Myslím si, že pak už brali i horní a spodní zvlášť, protože pokud si poslechneš zvuk třeba na In Through The Out Door, je tam opravdu hodně takového toho světlého struníkového zvuku, který už by se do soupravy pouhým sejmutím shora + ambient nemohl dostat.

Taky je v některých skladbách na těch pozdějších deskách použitý modulační efekt - flanger atd.. A dále hraje roli přirozená komprese nabuzením analogového pásku, což se tehdy dost používalo a dělá to fakt divy. Takže tím se analýza přirozeného zvuku toho bubínku dál zobtížňuje.

Dneska už je z hlediska zvuku malého bubnu na nahrávkách situace nepřehledná naprosto, protože /pokud pominu dobarvování nebo náhradu původního zvuku bubnu samplovým vzorkem/ se hodně pracuje se silnou kompresí a třeba i zkreslením /teď se zvukařem Čechomoru zrovna experimentujeme s tím, že mi do rockovějších věcí přimíchává do horního mikrofonu u virblu distortion:-) To jsou věci!:-) Prý v tom je kouzlo těch "nakřupnutých" virblů na amerických nahrávkách. A člověk by se uhledal ten správnej nástroj a ladění a blány a tlumení, jak toho docílit... a oni to prostě bůstřej kytarovým efektem:-))))

Tak to jsem rád, žes mi to už odpustil:-)
Hw řady 700 je naprosto v pohodě - někdy si brávám modely spíš z této řady, než z devítkové, kde jsou ty stojany těžší a pokud si mám tahat hardware sám, šetřím každý dekagram navíc..

Zdravím, to je tedy dotazů - na jednu menší brožuru:-))
1/Ohledně toho hrbení - člověk by opravdu měl na posazení za sadou dbát, jde ale hodně o to, jak si zvykne na držení těla na začátku. Já mám pocit, že zrovna ukázkové držení těla za sadou nemám a taky se hrbím, nicméně je to léty síla zvyku. Zatím mi to žádné obtíže se zády nepřináší.

2/ pozice nohou - pokud jimi nehraju, je to jedno v jaké jsou poloze a určitě tím nevznikne zlozvyk jako naopak tehdy, pokud bych si vždy k takovému cvičení šlapal např. automaticky doby na hihat. To podle mě vyloženě koordinační zlozvyk a "pouta" způsobit může.

3/ Kovový alikvótní dozvuk  - tohle je drobná slabina blan Powerstroke, která se občas objeví v kombinaci s určitým typem korpusu. Není to pravidlem, ale občas se to stane. Doporučuji hodně podladit rezonanční blánu, efekt se tím trochu potlačí.
Je to bohužel sázka do loterie, Powerstroke se na různých korpusech chovají jinak, i když to jsou moderně a na kopáku bez tlumení příjemně živě znějící blány.
Na Saturnu 20"x18" jsem tuto blánu používal bez problému, teď mám doma set Saturn s 20"x20" a tam se mi přesně tohle stalo. Musel jsem dát na buben jednovrstvou Ambassador a problém byl pryč.

4/ Vrtané korpusy byly dřív standard, v devadesátých letech se začaly firmy honit za maximalizací sustainu, ale někdy je to v praxi až kontraproduktivní a buben se zase musí různě "zkracovat". Každopádně u vrtaných korpusů tomů je dobré upínat je do holderu až ke kraji trnu, nezasunovat příliš do něj - to podle mých zkušeností plnost sustainu dost ovlivní. No a pak také může sustain negativně ovlivnit například použití činelového ramene na společném stojanu s tomy - mám na mysli v poslední době dost obvyklé tom holdery s třetím otvorem pro činelové rameno.